Historie velikonoc

Historie velikonočních svátků

Velikonoce jsou již po tisíciletí oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Ten, podle Bible, vstal z mrtvých tři dny po své smrti. Jeho vzkříšení mělo být důkazem toho, že je opravdu Boží syn. Velikonoce se slaví další neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční pondělí proto může vycházet na datum mezi 23. březnem a 26. dubnem.

Tyto svátky jara byly slaveny různou formou už u starých Slovanů a Germánů. Jako významné a již nábožensky organizované svátky se objevují poprvé u Židů. Byly to svátky přesnic (pascha) slavené na památku vysvobození Izraelitů z Egypta vždy 14.dne měsíce nisanu. Svátek pascha (hebrejsky pesah = přejití, ušetření) je oslavou toho, že Hospodin, když hubil prvorozence v Egyptě, přešel a ušetřil domy Židů, které byly označeny krví beránka.

Velikonoční svatý týden

Květná neděle

Neděle, která bezprostředně předchází velikonocím. Oslavuje Kristův triumfální vjezd do Jeruzaléma několik dnů před jeho umučením. V liturgii svátku jsou význačné tři momenty: požehnání ratolestí, jež se odehrává mimo chrám, s průvodem celého společenství; čtení pašijí; slavnost mše svaté. Na tuto neděli se za Jana Pavla II. začal slavit Světový den mládeže.

Popolečení středa

Tento den se vymetaly saze z příbytků. Dnes si naše příbytky uklízíme a připravujeme na nadcházející svátky.

Velikonoční zvyky a tradice

Pletení pomlázky a koledování

Chlapci a muži si upletou pomlázku z vrbového proutí, ozdobí jí stuhou a na Velikonoční pondělí vyráží koledovat. Vyšlehají dívky a ženy za doprovodu velikonočních koled. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde chlapce polévají vodou.

Pomlázky, (po)omlazení, vyrobené z mladých vrbových proutků, měly ženám předat mládí a sílu těchto vrbových proutků. Ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly. Pro každou ženu v dřívějších dobách to byla čest a tzv. staré panny (ženy nad 25 svobodné a neprovdané) :) měly naději. Vajíčko, jako odměna za omlazení, znamená symbol nového života - vzkříšení. Holky, nechme se pořádně vyšlehat na Velikonoční pondělí! Můžeme poučit muže, že správně se šlehá jen mašlemi a po zádech nikoliv po hýždích, jak je u našich koledníků zvykem.

Barvení a zdobení vajíček

Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté, duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za vyšlehání pomlázkou. Velikonoční vajíčka pro koledníky si většinou barvíme doma sami. Nejčastěji vařením v cibulových slupkách. Nahnědlá lze použít jen k barvení v cibulových slupkách, vajíčka s bílými skořápkami se pak dají uvařit v odvarech různých bylin.

Budete-li pracovat s menšími dětmi, pak se vyplatí použít spíše jednodušší postupy, mezi které patří například barvení vajíček pomocí zakoupených barev a ozdobení obtisky, nálepkami či dalšími dekoracemi. Vajíčka je také možné pomalovat voskovkami a poté obarvit, polepit barevným papírem, ozdobit vlnou a podobně. V podstatě záleží jen na dětech a jejich fantazii.